Cestopis z Íránu - křížem krážem Persií, část 5.

Updated: May 11, 2019


Dnešní díl navazuje na čtvrtou část našeho cestopisu, kdy jsme usedali akorát do taxíka v Yazdu a mířili do Meymandu.

Meymand – jsou z nas Flinstounovi

Boze, ten taxik je tak maly, kufr ma max. na dva batohy, takze se dost tisnime. Spat se poradne neda, vlastne nejde nic.

Konecne jsme na miste. Udoli malych jeskynek se nam zjevi pred ocima. Vsichni si trochu oddychneme, kdyz konecne vylezeme z taxiku. Po chvili cekani uz nam ukazuji nasi jeskynku. Pripadam si jak u Flinstounu, jen vic oblecena. V jeskyni jsou 3 klasicke postele a 3 kamenne postele, na nichz jsou deky, lednicka a dira uprostred jeskyne, asi na ohen.

Ve 4pm ma byt prohlidka vesnicky. Na pruvodce chvili cekame, nejprve prijde s nejakou delegaci… nojo, volby se blizi a kazdy hlas se pocita :)

Pruvodce nam rukama nohama ukazuje mistni skolu, muzeum, ale jakmile zacne zase hrmit a prvni kapky dopadnou na zem, pruvodce mizi jako para nad hrncem. Zbytek prohlidky je v nasi rezii. Omiho hned mistni divozenka laka do sve jeskyne… a on samozrejme jde :) no, musime ale koupit kmin a mistni syr – pekne kysely.

Vecere je opet unikatni, ryze a omacka s hovezim masem a hranolky.

Na dobrou noc si dame prsi a pexeso – svetova nej. Zivot jak v dobe kamenne.

Qeshm - Haft Rangoo

Rano nas ceka dlouhy presun k mori: taxikem za 600 tis. Rijalu a za 2,5 hodiny jsme v Sirjanu, odkud jedeme busem za 500 tis. do Bandar Abbasu. Mam 4 hodky na dopsani blogu a docteni romanu Divka, která nesmela mit sny. Super roman, doporucuji. Po vystoupeni nas odchyti hned taxikar, ktery nas ma odvest do pristavu. Omameni zdejsi privetivosti se ani neptame na cenu. CHYBA - vydriduch chce milion za 8km! Navíc se zdrzujeme tankovanim, to si jako nemohl natankovat predem (tankuje za 300 tis. Rialu )? Usmlouvame to na 600 tis. a mizime koupit listky na speed boat za dalsich 600 tis. Rialu. Kupodivu se nam nerozbije motor a za necelou hodku uz sedame zase do taxika za 500 tis. Rialu a jedem do Haft Rangoo. Cestou musime natankovat, coz se nam stane malem osudnym. Zebrajici zena u benzinky vypada, jako by nas proklinala. :)


Prvni dojem z ubytka je desny. Tady se nam moc zustavat nechce, vubec to nevypada jako na fotkach, ale je uz 7pm a my jsme utahani. Chceme videt jeste pokoje. A najednou… zavede nas do jineho dvorku, no konecne, oddychneme si… az do otevreni pokoju, i kdyz tomuhle se moc pokoj rikat neda, spise mistnost s kupou matraci. Hm, rozmyslime co dal. Ale tak co, cisto je, spolecne sprchy taky ujdou a dvorek rozhoduje. Jako spravna mamzelka jdu zutulnit nas novy pribytek, Omi pripravuje caj.

Vecere ma byt asi za 2,5 hodiny, tak si nechame zavolat taxika, ze pojedeme do mesta… Cekame asi 40 minut, nakonec nas veze stryc Abdul Rahmana, mistniho koordinatora, i kdyz k tomu ma fakt hodne daleko. Nakonec nas zaveze jen do supermarketu, jenze v nem nemaji ani ovoce a Kuba ma chut na meloun. Pomoci jablka na Iphonu vysvetluji, ze chceme do obchodu s ovocem… jooo, pochopil:) Takze mame asi 6kg meloun, no jsem zvedava, jak ho snime. Na ceste zpet si vsimave vysokych stozaru, z nichz sala ohen. Asi vypaluji zbytkovy plyn, i kdyz je divne, ze se z toho i kouri, tak to bude nejaka smes.

K veceri je chlebova placka s kurecim masem, mnamka.

Domluveni vyletu na druhy den nam zabere asi pul hodiny, ale tak snad zitra neco uvidime.


Pred spanim je cas zase na hry. Stale nikdo nechce hrat moje Kachny ( pozn. Karetni hra zastrel kachnu), takze koncime u Aktivit. I přes Omiho malirske nadani (viz. Foto obrazku – vune domova) prohravame a vitezi duo J&J (Jana a Jakub).

Druhy den dopoledne se vydavame do mistni vyrobny lodi, kanonu a solne jeskyne, ktera je jednou z nejdelsich na svete. Cestou potkavame spoustu velbloudu, teda dromedaru, jak nas Jana opravi 😉.

Odpoledne je naplanovany vylet do mangrovniku, na koupacku a vodni lyze. Prvni je koupani, ale je odliv, vsude bahno, ale i tak se da zaplavat. More je teply a pekelne slany. S Omim sebereme odvahu a jdeme vyzkouset jizdu na vodnim boardu. Omi je po prvnich padech skoro jako profik, no ale ani ja se nevzdavam a po par padech si taky stoupnu a chvili se udrzim. Je to pekna makacka, citim svaly, ktere jsem snad ani nemela.

Vecer jeste zariskujeme a vydavame se na vylet na plaz za zelvami. Opet selhava mistni organizace vyletu, ale neva. Zelvy sice nevidime, ale vidime ohradku, ktera chrani nakladena vejce. Vylet za milion, doslova.

Vecer chceme naplanovat prejezd na ostruvek Hormoz. Ale nikdo neni schopen rict, jak jezdi lode zpet. A my druhy den v 5pm mame letet do Teheranu. Bude dobrodruzo, zariskujeme a na Hormoz se vydame.

Jeste pred vecerkou nas ceka jedno prekvapko, a to v podobe uctu za 12 mio. Rialu. Oni se zblaznili, vylety za milion, ubytko za 4 miliony Rialu… no nic, vysolime penize a jdeme balit. Jo, a nezapominame ani na nas cely meloun, ano stale ho mame a neodrizli jsme ani kousek.

Wifi nejde, vzdavam pokusy o nahrani a jdu spat, budicek je v nekrestanskych hodinach.

Hormos – poradna koupacka v mori se zelvama

Vstavame v 5:15am, v 5:30am mame odjizdet, ale klasika… není taxikar… odjezd je v 5:50 am. Ale lod v 7:00 stihame.

Na Hormozu odkladame batohy do mistni modlitebny v cekarne v pristavu a modlime se, ze tam budou. Zpatky musime pres Bandar Abbas, odjezd ve 1pm, takze mame na ostrov cca. 4 hodiny. Mistni tuktukar to na nas zkousi s cenou a chce 0,5mio. Rialu za hodinu. Tomu se trochu vysmejeme a domluvime se na tehle cene, ale za cely vylet.

Tuktukar pusti hudbu na plne pecky a razime, teda nejprve musime natankovat. Proc jako tankuji az s pasazery nechapeme.

Vyhlidky jsou super, ale chce to koupacku a konecne snist meloun. Kuba uz ma stahane ruce. Sestupujeme k opustene ukryte plazi – cerne trpytici se plazi. More je u okraje cervene od mistni hliny, ale jinak naprosto ciste.

Skaceme do more, a pozor nikde nikdo, takze jen v plavkach…. nojo, jsme nestoudnice😁. Najednou Jakub krici: „Tamhle cumi ryba.“ A za chvili znova, jenze to neni ryba, ale zelva, a kousek od ni dalsi. Tak preci je vidime.

Asi po 45 minutach koupacky a valecky se vracime, o 6kg lehci (meloun je pryc) a svezi ani ne, protoze je desny vedro, tak nez dojdeme k tuktuku jsme zase zpoceny.

Projizdime ostrov, selfickujeme, hudba jede na plne pecky stale a ani horske kozy nebo co to je, se ji nezaleknou.

Posledni zastavka je na portugalske pevnosti. Vstup nas stoji 600 tis. Rialu, fakt dobre utracene prachy:)… vsude bordel, takova trochu ruina, ale kaple a cisterna byly zajimave.

Za pul hodky nam ma jet trajekt, tak jedeme do pristavu, kde na nas cekaji batohy… jen ne ten trajekt. Lod ma asi pul hodiny zpozdeni, takze az na Omiho jsme trosku nervozni, jestli stihneme let. Z Bandar Abbasu vyjizdime ve 2:40pm, v Qeshm jsme v 3:15pm, taxika mame ryhle a tak uz je jisty, ze letadlo bez nas neodleti, a stejne melo 20 min. zpozdeni… klasika v Iranu.


7 views

Mgr. Omar Jamaein - Travel Planner

info@travelplanner.cz

+420 777 223 024

IČO: 87800861

Jsme řádným členem ACK ČR

© 2020 by Travel Planner. Proudly created with Wix.com